sobota 25. října 2008

Vitamin E

První varovné známky nedostatku vitaminu E:
  • poruchy zraku
  • ochablá, suchá kůže
  • únava, pokles výkonnosti
  • záněty v zažívacím traktu
  • neplodnost
  • onemocnění srdce
  • stařecké skvrny
  • nervová dráždivost
  • oslabení koncentrační schopnosti
  • špatné hojení ran
Dávkování vitaminu E
Pro děti do 14 let je doporučen denní příjem od 6 do 12 mikrogramů podle věku, pro dospělé 12 miligramů a pro těhotné a ženy k vklimakteriu až 16 miligramů.
Nové poznatky však upozorňují na to, že toto množství pro ochranu před volnými radikály nepostačuje. Hodnoty byly získány převážně z výsledného efektu příjmu vitaminu v krvi.
Nepřehlednou zůstává skutečná koncetrace významných tokoferolů v buňce. Je osobu od osoby rozdílná, podle toho, do jaké míry jsme vystaveni škodlivým a jedovatým látkám (i z vlastního metabolismu).
Kdo přijímá v poměru příliš mnoho tuků na úkor stravy bohaté zbytky cukrů (v zelenině, bramborách, obilí), potřebuje rovněž mnohem více vitaminu E. Kdo sám pro své zdraví vaří s rostlinnými oleji, popřípadě připravuje saláty, potřebuje příslušný přídavek vitaminu E, aby ochránil vysoce komplikované substance tuku před zničením volnými radikály.
Denní příjem 15 miligramů vitaminu E je proto nutně doporučován mnoha moderními biochemiky.
Obzvláště bohaté na vitamin E jsou:
  • Slunečnicový olej
  • Sójový olej
  • Mandle
  • Margarín
  • Vlašské ořechy
  • Lískové ořechy
  • Máslo
  • Celozrnné obilí
  • Vejce
  • Mléko

Vitamin D

První varovné známky nedostatku vitaminu D:
  • krátkozrakost
  • vypadávání vlasů a hnisání zubů
  • svalová slabost
  • zvětšení kolenních kloubů, kotníku a rukou
  • rozčilení
  • nervové poruchy, podrážděnost
  • poruchy spánku
  • pesimismus
  • depresivní nálady
Jak kryjeme svou potřebu vitaminu D:
Děti, mladiství a dospělí potřebují denně mezi 5 a 10 mikrogramy, přičemž potřeba u dorůstajících kvůli tvorbě kostí může překročit také 10 mikrogramů. Hodnoty platí pro osoby, které prakticky nikdy nepřijdou na slunce a své potřeby vitaminu D musí krýt potravinami. Kdo přijde denně 20 minut na slunce nebo může vystavit větší kožní plochu na 30 minut jasnému dennímu světlu, potřebuje z výše jmenované hodnoty jen polovinu, popřípadě dvě třetiny, aby byl dostatečně zajištěn vitaminem D.
Na vitamin D jsou obzvláště bohaté:
  • rybí tuk
  • sleď
  • makrela
  • losos
  • sardinky v oleji
  • tuňák
  • mléko
  • celozrnné obilí
  • vejce
  • játra
Vitamin D je důležitý pro:
  • stavbu kostí
  • silné, zdravé zuby
  • metabolismus vápníku
  • dobré nervy
  • optimismus, uvolněnost
  • svalovou činnost
  • silné srdce
  • imunitní systém
  • tvorbu hormonů
  • krevní oběh
  • vylučování olova z těla

Vitamin C

První varovné známky nedostatku vitaminu C:
  • krvácení z dásní
  • častá prochlazení
  • sklon k zánětům sliznic
  • křečové žíly
  • hemoroidy
  • nadváha
  • únavnost
  • chabé nervy, ztráta koncentrační schopnosti
  • depresivní nálady
  • poruchy spánku
  • vrásky, záhyby, vrásky u očí
  • vypadávání vlasů
  • poruchy zraku
  • nedostatek půvabu a duševní osvícenosti (charismatu)
Jak kryjeme potřebu vitaminu C pro náš mozek:
Kyselina askorbová je velmi kontaktně a reakčně přátelská, proto je stejně zranitelná jako člověk, který každému věří a opakovaně je zklamáván. Vitamin C se stejně necítí nejlépe v člověku, neboť mu svou zhoubnou výživou a životním stylem zle zatápí. Nejraději pracuje v rostlinách a ve zvířatech, protože jejich metabolismus je lépe chráněn a protože rostliny a zvířata vědí mnohem lépe, jak vzácného přítele mají v této molekule.
Vitamin C je ve vodě rozpustný, přebytky jsou proto vyplavovány. Právě zde se ukazuje loajalita této vzácné živiny. Vždyť ještě při procházení nekonečně jemným filtrem ledvin a sliznicí močového měchýře bojuje kyselina askorbová proti původcům chorob, virům a bakteriím. Kdo užívá superdávky vitaminu C, například extrémně mnoho ovoce, může si dokonce vyléčit nemoci ledvin a močového měchýře. Ve zdravém prostředí kyselé žaludeční šťávy přežívá vitamin dobře. Je však velmi citlivý na kyslík, je ničen světlem, teplem a na vzduchu, tak jsou stimulovány všechny oxidativní látky, volné radikály. Při této oxidaci je uvolňována měď, která je pro náš metabolismus dostupná jen v „limitovaném nákladu“. Příliš mnoho mědi se pevně usazuje do buněk mozku a nervů a znervózňuje, ve velkých množstvích dokonce vede k duševnímu onemocnění. Když rozkrojíme jablko, zbarví se brzy řezná plocha mědí. Tato měď se uvolní při zničení vitaminu C. Je to jeden z důvodů, proč by ovoce a zelenina měly být užívány pokud možno čerstvé a nerozdělené.
Příroda vyvinula vitaminy před miliardami let, v době, ve které vznikla naděje, že žádný člověk nezalidní zemi. Žádné zvíře tehdy nepomýšlelo na to, aby si ohřívalo stravu, a tím usmrcovalo vitaminy, které patří k nejhorlivějším pomocníkům metabolismu. Vitaminy – především vitamin C – potřebují svou normální teplotu, tedy pokojovou nebo zahradní teplotu, jak jsou na to zvyklé od pravěku. Když slunce stojí vysoko na obloze, uzavírají se rostliny, aby ochránily své vitaminy.
Za zastaralé a překonané platí doporučení Německé společnosti pro výživu o přívodu vitaminu C, totiž 40 až 50 miligramů pro kojence za den a 75 miligramů pro děti a dospělé. Kdo se toho drží, nepotřebuje se obávat mizerných nervů a stálé infekce. Avšak při našich typických stravovacích návycích lidé sotva vystačí s minidávkami vitaminu C. Každá cigareta nás okrade o 30 miligramů vitaminu C, vášnivý výbuch citů (zoufalství, agrese, žárlivost) stojí během 20 minut až 300 mg kyseliny askorbové. K tomu můžeme připočítat faktory rušící vitaminy, jako chybná výživa, nedostatečný příjem v zažívacím traktu nebo volné radikály, které potřebu podstatně zvyšují. Moderní biochemici USA naléhavě doporučují navrhované dávky zvýšit minimálně o pětinásobek ve vztahu až k doposud běžným doporučením.
Obzvláště bohaté na vitamin C jsou:


  • bezinky
  • kiwi
  • pomeranč
  • citron s dužinou
  • citronová šťáva
  • maliny
  • grepová šťáva (čerstvě vylisovaná)
  • ředkve, cibule
  • špenát, brokolice
  • zelený hrách
  • kedluben
  • chřest
  • zelí
  • játra
  • ostružiny
  • sójové boby
  • brambory
  • rajská jablíčka
  • artyčoky
  • jablka


Vitamin C je důležitý pro:
  • činnost imunity
  • metabolismus vápníku
  • pojivové tkáně, kolagen
  • stěny cév
  • zubní dáseň
  • zpracování tuků
  • pevnou, hladkou kůži
  • silné vlasy
  • zrakovou ostrost
  • pozitivní náladu
  • zdravé nervy
  • koncentrační schopnosti
  • spánek
  • překonání stresu

B 12

První varovné známky nedostatku vitaminu B12:
  • únavnost
  • trvalá nervozita
  • deprese
  • pocit tuposti v rukách a nohách
  • potíže při chůzi
  • koktání
  • záněty v ústech
  • odporný zápach těla
  • menstruační potíže
Jak kryjeme svou potřebu vitaminu B12:
Vitamin je obsažen prakticky výlučně ve zvířecí stravě, obzvláště bohatě v játrech, mase, drůbeži, vejcích a mléčných produktech (kromě másla). Také ústřice, korýši a krabi obsahují mnoho vitaminu B12. Výborný a vůbec doporučitelný přídavek ke stravě jsou pivovarské kvasnice, čistá zlatá žíla vitaminu B12. Vždyť kvasnice jsou mikroorganismy, živé substance, které vitamin v přírodě teprve syntetizují. Mušle nebo korýši jsou jen proto tak bohatí na vitamin B12, protože filtrují mikroorganismy, které jsou přítomné ve vodě jako potrava. Chaluhy nebo vodní řasy nosí symbiotické mikroorganismy v sobě, a jsou proto vhodným zdrojem pro vitamin B12. Děti potřebují denně mezi 1 a 3 mikrogramy, dospělí mezi 2 a 4 mikrogramy, těhotné a klimakterické ženy až 5 nebo více mikrogramů.
Obzvláště bohaté na vitamin B12 jsou:


  • játra
  • drůbeží játra
  • játrovka
  • ústřice
  • sledě
  • makrely
  • sardinky v oleji
  • pstruh
  • vaječný žloutek
  • úhoř
  • maso
  • kuře
  • mléko


Vitamin B12 je důležitý pro:
  • stav nálady
  • pozitivní reakci na stres
  • životní radost, optimismus
  • duševní svěžest
  • mozek a nervový systém
  • metabolismus a uvolňování energie
  • metabolismus železa
  • růst
  • tvorbu červených krvinek
  • stavbu kostí
  • zpracování tuků
  • svalovou práci

Kyselina listová

První varovné známky nedostatku kyseliny listové:
  • únavnost
  • neklid, malomyslnost
  • poruchy spánku
  • nedostatek životní radosti
  • roztržitost, slabomyslnost
  • poruchy růstu
  • poruchy trávení
  • záněty jazyka
  • záněty sliznice rtů
  • předčasné šedivění vlasů
  • anémie (chudokrevnost)
Jak kryjeme požadavky na kyselinu listovou:
Denně potřebujeme jen minimální množství kyseliny listové, asi 100 mikrogramů, těhotné ženy potřebují asi 150 mikrogramů. To ale neznamená, že je stálá nenasytnost našeho metabolismu po tomto vitaminu uspokojena, jestliže ve stravě přijímáme příslušné množství kyseliny listové. U zdravého člověka s bezchybně pracujícím trávicím systémem se totiž ztrácí polovina přijatých molekul kyseliny listové. A k těmto ztrátám přispívají další okolnosti, například alkohol, léky, nedostatek vitaminu B 12, onemocnění jater a podobně. Strava bohatá na metionin může vést k nedostatku kyseliny listové, k její větší spotřebě. Metionin není téměř obsažen v rostlinné stravě, ale zato převážně v mase a sýrech. Kdo se dlouho sluní nebo rád navštěvuje solária, potřebuje dodatečně kyselinu listovou, protože sluneční paprsky spalují molekuly kyseliny listové. A konečně všichni s vyšší funkcí štítné žlázy, tedy třesoucí se a stále jakoby vyplašení lidé, potřebují zvýšené dávky kyseliny listové. To také platí pro aktivitou překypující děti, které jsou v neustálém pohybu a nelze je tlumit v jejich energii, a kromě toho ještě rychle rostou. Skutečná denní potřeba, která musí být v potravinách přítomna, obnáší asi 400 mikrogramů. Abychom vyrovnali eventuální nedostatek, doporučují experti denní příjem asi 600 mikrogramů.
Na kyselinu listovou jsou obzvláště bohaté:


  • klíčky pšenice
  • játra
  • špenát
  • sójové boby
  • vaječný žloutek
  • štěrbák
  • hlávkový salát
  • chřest
  • čočka
  • celozrnné obilí
  • brokolice
  • květák


Kyselina listová je důležitá pro:


  • tvorbu krve
  • růst
  • mozek
  • odolnost nervů
  • chuť
  • žaludeční kyseliny
  • funkci jater
  • činnost žaludku a střev
  • zdravé vlasy


pondělí 20. října 2008

B 6 (pyridoxin)

První varovné známky nedostatku pyridoxinu:
  • únavnost
  • depresivní nálady, ustrašenost
  • nervozita, podrážděnost, vypadávání vlasů
  • rozpraskané koutky úst a očí
  • poruchy krevního oběhu
  • pokles koncentračních schopností
  • pocit prázdnoty, malátnost v rukách a nohách
  • artritis
  • svalová slabost
Spotřeba pyridoxinu:
Za normálních okolností potřebuje každý člověk 2 až 3 miligramy pyridoxinu denně. Ve stresu, před každou menstruací, v těhotenství, při srdečních potížích, ve stáří, při příliš nízké hladině krevního cukru nebo při užívání pilulek se potřeba podstatně zvyšuje. Při následujícím předpisu se musí brát ohled na biologickou využitelnost, která se liší osoba od osoby. Jsou ženy a muži, kteří životně důležitý vitamin (v závislosti na špatné výživě) jsou schopni zpracovat jen ze 60 %, a proto potřebují podstatně vyšší dávky. Je to důležité z toho důvodu, že i tak je v metabolismu použito jen 70 % přítomného vitaminu.
Na pyridoxin jsou obzvláště bohaté:


  • játra
  • súojové boby
  • pšeničné klíčky
  • vlašské ořechy
  • ryby
  • banány
  • svalovina
  • špenát
  • avokádo
  • celozrnné obilí
  • drůbež


Pyridoxin je důležitý pro:
  • zpracování bílkovin
  • metabolismus tuků a cukrů
  • žaludeční kyseliny
  • imunitní systém
  • tvorbu červených krvinek
  • rovnováhu sodíku a draslíku
  • činnost nervů
  • hladinu krevního cukru (glykemii)
  • vodní hospodářství
  • zrak
  • výkon srdce
  • svalovou činnost
  • růst vlasů
  • krevní oběh

Inositol


První příznaky nedostatku inositolu:
  • nervová slabost
  • ustrašenost
  • poruchy spánku
  • poruchy krevního oběhu
  • zrakové potíže
  • zácpa
  • ekzém
  • vypadávání vlasů
Spotřeba inositolu:
Stejně jako „bratrská substance“ cholin nebylo také pro inositol doposud stanoveno doporučené množství pro příjem. Denní potřeba se pohybuje podle stresu a požadavku na výkonnost mezi 4 a 8 gramy. Asi tři čtvrtiny tohoto množství se syntetizují v metabolismu samy. To se však odehrává jen v případě, kdy jsou sliznice žaludku, buňky ledvin, jater, nervů a mozku zdravé a jsou v dostatečné míře zásobeny všemi ostatními živinami. Pokud ale chybí ve všech koutech a konečcích těla vitamíny, stopové prvky, bílkoviny nebo cenné mastné kyseliny, je také syntéza inositolu v těle zablokována. Kofein v kávě je velkým nepřítelem inositolu, obě substance se vůbec nesnášejí. Inositol je zranitelnější, je ničen kofeinem. První šálek silné kávy ráno nebo odpoledne je ještě neutralizován imunitními silami ve střevech nebo v buňkách. Nebezpečný je druhý nebo dokonce třetí a čtvrtý šálek. Může regulérně rozložit jednu čtvrtinu denní porce inositolu. Také ten, kdo pije nadměrně mnoho vody (více než 2,5 litru denně), ztrácí inositol, který je odplaven. Také léky, zvláště sulfonamidy, inositol v těle zničí. Tím může klesnout koncentrace inositolu v krvi z normální hodnoty (0,70 miligramu na mililitr) o polovinu. Také důležitá hladina inositolu v mozkové tekutině, 2,7 miligramu na 100 mililitrů, povážlivě klesá. Z této tekutiny odebírá metabolismus mozkových buněk důležité živiny.
K čemu je inositol důležitý:
  • spánek
  • uvolnění
  • pozitiní naladění
  • trávení
  • krevní oběh
  • růst vlasů
  • zdravá pleť
  • oči
  • kostní dřeň
  • činnost svalů

Cholin

První varovné známky nedostatku cholinu:
  • zapomnětlivost, ztráta koncentračních schopností
  • malomyslnost, ustrašenost
  • dráždivost
  • poruchy spánku
  • srdeční potíže
  • bolesti hlavy
  • ušní šelesty
  • zácpa
Spotřeba cholinu:
B-vitamin vzniká ve střevu, a sice za účasti bílkovin metioninu, serinu, vitaminu B 12 a kyseliny listové. Metionin a serin je bohatě přítomen v mase, rybách, drůbeži, vejcích a sýru, vitamin B 12 v játrech, rybách, svalovině a mléčných výrobcích. Hotový vitamin cholin se nachází ve vyšší koncentraci v játrech, vaječném bílku, pivovarských kvasnicích a otrubách. Ideální pro koncentrovanou cholinovou kúru je lecitin, v němž je cholin vedle B-vitaminu inositolu hlavní složkou.
Jeliskož cholin vzniká převážně ve vlastním metabolismu, nejsou pro tento vitamin stanoveny údaje o množství v jednotlivých potravinách. Stejně tak nejsou k dispozici doporučené dávky pro potřebu. Vycházíme ze spotřeby až 4 gramy za den, při zvýšeném stresu až 6 gramů, přičemž jedna pětina nebo jedna čtvrtina je příspěvkem potravin.
Cholin je důležitý pro:
  • využití tuků
  • funkci jater
  • činnost žlučníku
  • nízkou hladinu cholesterolu
  • schopnost koncentrace
  • duševní svěžest
  • srdeční činnost
  • uvolnění, zklidnění
  • prevenci předčasného stárnutí

Biotin

První varovné známky nedostatku biotinu:
  • Únavnost
  • Nervozita, podrážděnost
  • Kožní problémy, suchá nebo mastná kůže
  • Vypadávání vlasů, tvorba lupů
  • Šedivé sliznice v ústech a hrtanu
  • Depresivní nálady
  • Malátnost, ochablost
  • Bolesti svalů
Spotřeba biotinu:
Na 1 000 spotřebovaných kalorií potřebujeme asi 100 mikrogramů biotinu. Ženy spotřebují denně kolem 250 mikrogramů vitaminu, muži kolem 300 mikrogramů. Při fyziologické činnosti střev vystačí vždy asi jedna pětina tohoto množství k pokrytí potřeb.
U tohoto vitaminu nemá resorpce, přímý vstup vitaminu do krevní nebo lymfatické cesty, žádnou roli. Neporušená střevní flóra je rozhodující pro dostatečnou tvorbu molekul biotinu během jedné hodiny z mikrobakterií. Proto, aby biliony střevních bakterií žily šťastně a mohly plnit své úkoly v procesu trávení, musíme se stravovat zdravě, to znamená dávat přednost potravinám s vysokou koncentarcí živin.
K nim počítáme celozrnné obilí, přírodní rýži, brambory, zeleninu, salát, ovoce, mléko, sýr, vejce a stejně tak libové maso, ryby a drůbež. Ideální přílohou jsou pivovarské kvasnice, melasa, otruby nebo rybí tuk, které samy o sobě představují čistou rezervu biolátek.
Bohaté na biotin jsou:


  • Játra
  • Sojová mouka
  • Vaječný žloutek
  • Vlašský ořech
  • Lískový ořech
  • Sardinky
  • Mandle
  • Houby
  • Neloupaná rýže
  • Celozrnné obilí
  • Špenát
  • Krabi
  • Šunka
  • Karotka
  • Rajčata
  • nízkotučný sýr


Biotin je důležitý pro:
  • metabolismus tuků
  • metabolismus cukrů
  • kůži
  • vlasy
  • nehty
  • svalové buňky
  • hladinu krevního cukru
  • energii buněk mozku a nervů

B 5 (kyselina pantotenová)

První varovné známky nedostatku kyseliny pantotenové:
  • Bolesti kloubů, tuhé klouby
  • Vypadávání vlasů
  • Předčasné šedivění
  • Malé trhliny v koutcích úst a očí
  • Tuhost a křeče v rukách a nohách
  • Snížená schopnost učit se
  • Potíže zraku
  • Podrážděnost
  • Zácpa
Spotřeba kyseliny pantotenové:
Děti, mladiství a dospělí potřebují denně mezi 5 a 10 miligramy vitaminu, ženy v těhotenství a popřípadě v přechodu až 15 miligramů za den. Ke krytí vitaminové spotřeby kojenců při vytváření mozku a pojivové tkáně obsahuje mateřské mléko velmi vysoké koncetrace kyseliny pantotenové, a to až 5 miligramů na litr. Kdo je vystaven stresu nebo fyzicky náročným aktivitám, spotřebuje v každém případě více kyseliny pantotenové než člověk s klidným, uspořádaným průběhem dne.
Bohaté na vitaminy jsou:


  • Játra
  • Pšeničné klíčky
  • Pstruh
  • Jádra slunečnice
  • Sleď, makrela
  • Camembert, plísňové sýry
  • Vlašské ořechy
  • Vaječný žloutek
  • Celozrnné obilí
  • Krabi
  • Zvěřina
  • Svalovina
  • Plnotučné mléko


Kyselina pantotenová je důležitá pro:
  • Produkci energie, vitalitu
  • Prevenci zánětů
  • Obranu proti stresu
  • Odbourávání a využití tuků
  • Duševní svěžest, schopnosti koncentrace
  • Množství a barvu vlasů
  • Zdravou kůži
  • Prokrvení končetin a zásobení nervů

B 3 (niacin)

První varovné příznaky při nedostatku niacinu:


  • Únava
  • Svalová slabost
  • Nechutenství
  • Změny na kůži
  • Kožní onemocnění
  • Zápach z úst
  • Popraskání rtů
  • Bolesti hlavy
  • Poruchy spánku
  • Roztržitost
  • Depresivní nálady
  • Chabé nervy
  • Citlivé dásně
  • Zvracení


Spotřeba niacinu:
Děti a mladiství potřebují denně 5 až 12 miligramů niacinu, dospělí na 1 000 spálených kalorií kolem 6,6 miligramů na den – ženy mezi 13 a 15 miligramy, muži mezi 15 a 20 miligramy. Kdo tělesně tvrdě pracuje, měl by si ještě přidat několik miligramů denně. To samé platí pro ženy v těhotenství nebo v přechodu.
Obzvláště bohaté na niacin jsou:


  • Pivovarské kvasnice
  • Burské ořechy
  • Játra
  • Tuňák
  • Drůbež
  • Sušené broskve
  • Srdce
  • Losos
  • Celozrnné obilí
  • Kotleta z jehněte
  • Mandle
  • Houby
  • Zelený hrášek
  • Vepřová kotleta
  • Sójové boby


Niacin je důležitý pro:
  • Buněčné dýchání a energii
  • Krevní oběh
  • Metabolismus cukrů, tuků a bílkovin
  • Látkovou výměnu v mozku
  • Stav nálady
  • Spánek
  • Činnost srdce
  • Kontrolu cholesterolu
  • Svalstvo
  • Vazivovou tkáň
  • Produkci žaludečních kyselin
  • Činnost žaludku a střev

B 2 (riboflavin)

První varovné známky nedostatku riboflavinu:
  • Zarudlý, zanícený jazyk
  • Drobné trhliny v koutcích úst
  • Pocit přítomnosti písku pod očními víčky
  • Pálící, zarudlé, unavené oči
  • Rozšířené panenky
  • Citlivost na světlo
  • Rozpraskané rty
  • Mastné vlasy
  • Šupinatění kůže na nose, ústech, čele a ušních boltcích
  • Vypadávání vlasů
  • Třes končetin
  • Pocit na zvracení
  • Neschopnost soustředění
  • Poruchy spánku
  • Depresivní nálady
  • Potíže s močením
  • Svrbění v oblasti pochvy
Spotřeba riboflavinu:
Ženy potřebují denně asi 1,2 miligramu vitaminu B2. Když jsou vystaveny silnému stresu, potřebují až 1,7 miligramu za den, v těhotenství a v době kojení 2 miligramy nebo i více. Muži potřebují v závislosti na energetickém výdeji mezi 1,4 a 1,7 miligramu riboflavinu, jsou-li pod neustálým vlivem stresu a spěchu, sportovně aktivní anebo vykonávají těžkou tělesnou práci , potřebují až 2,6 miligramu.
Na riboflavin jsou bohaté:


  • Játra
  • Játrovka
  • Mandle
  • Zvěřina
  • Sýr (tučný)
  • Houby
  • Losos
  • Sýr (nízkotučný)
  • Pstruh
  • Celozrnné obilí
  • Makrela
  • Semena (slunečnice, sezam)
  • Sleď
  • Hovězí maso
  • Špenát
  • Mušle
  • Plnotučné mléko
  • Vejce
  • Jogurt
  • Vlašské ořechy
  • Sójové boby
  • Fazole, hrách


Riboflavin je důležitý pro:


  • Metabolismus cukrů
  • Metabolismus tuků
  • Využití bílkovin
  • Buněčné dýchání
  • Buněčnou energii
  • Oči – ostrost zraku
  • Kůži
  • Vlasy
  • Nehty prstů
  • Růst
  • Přírůstek na váze
  • Zdatnost


B 1 (tiamin)

První varovné příznaky nedostatku tiaminu:


  • Neschopnost soustředění, koncentrace
  • Chabé nervy
  • Únavnost
  • Nechutenství
  • Poruchy srdečního rytmu
  • Zácpa
  • Ztížené dýchání
  • Depresivní nálady
  • Poruchy spánku
  • Svědění v pažích a nohách


Denní spotřeba tiaminu:
Denní spotřeba tiaminu představuje ½ miligramu na 1 000 spotřebovaných kalorií. Z těchto důvodů potřebují ženy 1,0 až 1,2 miligramu za den, v těhotenství 1,5 miligramu a v klimakteriu 1,6 miligramu. Muži potřebují dle kalorického výdeje mezi 1,2 a 1,5 miligramu tiaminu denně. Kdo sportuje, má také s ohledem na kalorický výdej adekvátně vyšší spotřebu.
Bohaté na tiamin jsou:


  • Slunečnicová jádra
  • Pšeničné klíčky
  • Pistácie
  • Vepřová šunka
  • Pohanka
  • Celozrnné obilí
  • Neloupaná rýže
  • Zelený hrášek
  • Játra
  • Brambory


Tiamin je důležitý pro:


  • Nervy
  • Metabolismus cukrů
  • Buněčnou energii
  • Duševní svěžest
  • Chuť
  • Činnost srdce
  • Žaludeční šťávy
  • Trávení
  • Hojení ran


Vitamín A

První varovné signály nedostatku vitamínu A:


  • Lomivé, pomalu rostoucí nehty
  • Suché, lomivé vlasy
  • Suchá kůže
  • Vypadávání vlasů
  • Nechutenství
  • Časté infekce
  • Šeroslepost
  • Poruchy vidění
  • Poruchy růstu
  • Neplodnost
Denní spotřeba vitaminu A:
Kojenci 2 000
Děti od 1 do 3 let 2 300
Děti od 4 do 6 let 2 500
Děti od 7 do 10 let 3 200
Mladiství 4 000
Ženy 4 000
Muži 5 000
Těhotné ženy 5 500
Bohaté na vitamin A jsou:
  • Telecí játra
  • Karotka
  • Špenát
  • Tykev
  • Papaja
  • Hlávkové zelí
  • Brokolice
  • Cukrový meloun
  • Rajské jablko
  • Avokádo
  • Meruňka
  • Hlávkový salát
  • Chřest
  • Zelený hrách a fazole
  • Broskev
Karoteny, popř. vitamín A, jsou důležité pro:


  • Kosti, zuby
  • Sliznice
  • Oči, kůži, vlasy
  • Nehty
  • Zdravé tělesné buňky
  • Zdravou krev
  • Prevenci rakoviny
  • Imunitní systém