sobota 20. prosince 2008

Obsah vitamínů a minerálů v potravinách

Železo
pistácie, rozinky, špenát, červená řepa, kešu, meruňky, brokolice, třešně, borůvky, mangold, cizrna, grep, celer, chřest, lískové oříšky, datle, sója, borůvky, kokos, mandle, fazole, zelí, brambory, rýže, kukuřice, avokádo, hrušky, olivy, artyčok, jahody, slunečnicová semínka, čočka, pórek, hlávkový salát, para ořechy, pinie, ječmen, pšenice, žito, oves, žampiony, arašídy, hrách

Vápník
sezamové semínko, mandle, mořské řasy, pohanka,brokolice, fíky, olivy, zelí, lískové oříšky, sója, mangold, fazole, celer, pistácie, artyčok, cizrna, špenát, hlávkový salát, oves

Hořčík
kešu, mandle, vlašské ořechy, para ořechy, pinie, lískové ořechy, banány, pistácie, třešně, slunečnicové semínka, špenát, oves, žito, červená řepa, fíky, datle, cuketa, ječmen, artyčok, brambory, rýže, kukuřice, sója, pórek, arašídy, fazole, kokos, arašídy

Zinek
dýňová semínka, kešu, para ořechy, arašídy, rýže, lískové oříšky, pinie, žito, ječmen, vlašské ořechy, cizrna, slunečnicové semínka

Vitamín E
mandle, slunečnicové semínka, olivy, para ořechy, lískové oříšky, brokolice, chřest, vlašské ořechy, broskev, hroznové víno, avokádo, hruška, fíky, meruňky, borůvky, rajčata, arašídy

Vitamíny B
kvasnice, oves, para ořechy, pinie, borůvky, žampiony, pšenice, ananas, rýže, kukuřice, chřest, avokádo, pistácie, datle, květák, ječmen, banány, brokolice, vlašské ořechy, hrách, hroznové víno, cizrna, slunečnicové semínka

Vitamín A
mrkev, meruňky, špenát, hlávkový salát, dýně, paprika, mangold, mandarinky, mango, brokolice,chřest


Vitamín C
šípky, jahody, borůvky, brusinky, rakytník, rajčata, mangold, okurka, mango, kiwi, mandarinka, pomeranč, brokolice, hrách, hroznové víno, dýně, ananas, zelí, paprika, brambory, jablko, slívy, hruška, červená řepa, cibule, květák, cuketa, třešně, pórek, ředkvička

pondělí 15. prosince 2008

Které minerály a stopové prvky člověk potřebuje?

Sodík a chlór - jsou důležité prvky, které do organismu příjímáme zejména v kuchyňské soli (chlorid sodný). Sodík a chlór jsou dále v mase, v rybách, v mléku, v sýrech a vejcích, špenátě ,bramborách atd. Sodík na sebe váže vodu, proto se po přesolených jídlech projevuje žízeň.

Draslík - je potřebný k činnosti svalů a nervů. Jeho zdrojem jsou především potraviny rostliného původu, zejména brambory, luštěniny, karotka, meruňky apod.

Fosfor - se v lidském těle vyskytuje ve sloučení s vápníkem. jeho nedostatek může způsobit růstové poruchy (především kostí a zubů), může vyvolat i poruchy činnosti svalů a nervů a při přeměně cukrů. Fosfor se vyskytuje v kravském mléku, ve žloudcích, v mořských rybách, v mase, v obilninách a bramborách.

Železo - je součástí červeného krevního barviva, hemoglobinu. Nejvíce ho potřebují lidé těžce fyzicky pracující, těhotné a kojící ženy a mladiství. Železo získáváme především z potravin živočišného původu jako jsou vnitřnosti, maso a vaječné žloudky, ale i z některých potravin rosliného původu , např. z luštěnin, máku, zelí, špenátu, květáku.

Jód - se vyskytuje ve všech tkáních lidsého těla. Nejvíce je ho ve štítné žláze, pro jejíž činnost je nezbytný. Jeho nedostatek způsobuje zvětšení štítné žlázy a poruchy jiných orgánů. Jod získáváme z pitné vody a z potravin , jako jsou např. mořské ryby, rybí tuk, vepřové vnitřnosti, špenát, citrony atd. Většinu potřebné dávky jodu dostáváme do organismu v kuchyňské soli, do níž se přidává uměle.

Fluór - je stavební látkou kostí, zejména zubní skloviny. Získáváme ho především z pitné vody, ale i z vajec a obilnin. Dostatečná dávka fluóru snižuje kazivost zubů.

Hořčík - je důležitý pro nervovou činnost a látkovou výměnu. Poměrně mnoho hořčíku je v rybách, v minerálních vodách a rozinkách.

Měď - je potřebná k tvorbě krve. Jejím zdrojem jsou hlavně živočišné potraviny.

Mangan - je potřebný ke správné činnosti pohlavních žláz a hypofýzy. Kromě toho je nezbytný i k látkové výměně. Obsahují ho hlavně rostlinné potraviny.

Síra - je součástí některých bílkovin. Nejvíce jí obsahují luštěniny, vejce a zelenina.

Kromě uvedených nerostných látek potřebuje člověk nepatrnné množství dalších prvků, především hliník, brom, zinek, kobalt, bor, stříbro, cín, atd. jejich denní potřebu doplňujeme smíšenou běžnou stravou.

středa 10. prosince 2008

Železo (Fe)

Důležitá látka pro tvorbu červených krvinek, enzymů. Podporuje růst tkání, brání únavě, zvyšuje odolnost vůči nemocem

Železo je prvek, jehož máme v těle poměrně malé množství. Proto je třeba zvyšovat jeho množství pomocí doplňkové výživy. Je obsaženo především v krevním barvivu hemoglobinu, jež v těle přenáší kyslík. Zásoby železa jsou uloženy v játrech, ve slezině, v kostní dřeni. Železo získáváme hlavně z masa, sleziny, jater, luštěnin, kapusty, tmavého chleba.

Železo podporuje růst tkání, zvyšuje odolnost vůči nemocem, brání únavě. Je preventivním prostředkem při chudokrevnosti, pokožce dodává přirozený a zdravý vzhled.

Nedostatek železa má za následek lomivost vlasů a nehtů, dále pak únavu a závratě.

Nedostatkem železa trpí častěji ženy než muži a ohroženy jsou hlavně ženy těhotné. Více železa potřebují i osoby, které pijí mnoho kávy a čaje. Železo se nejlépe vstřebává v chelátové podobě. Tvorba chelátů je proces, při němž se minerální látky stávají snadno stravitelnými a dobře využitelnými organismem. Moderní přípravky se železem obsahují vedle chelátového železa i vitamín C a bioflavonoidy, které pomáhají vstřebávání chelátu železa a zlepšují jeho využití.

úterý 2. prosince 2008

Vápník (Ca)

V lidské potravě představuje vápník velmi podstatnou složku. Je nezbytný pro zdravý vývin a růst kostí a zubů, je důležité, aby se pravidelně vyskytoval především v jídelníčku dětí a mládeže. Důležitý přitom není pouze dostatek samotného vápníku, ale i vitaminu D, který pomáhá při ukládání vápníku do kostní hmoty. Distribuci a využití vápníku řídí některé hormony štítné žlázy a příštitných tělísek. Pro využití vápníků je důležitý i prvek hořčík. Nedostatek některého z těchto faktorů je příčinou onemocnění křivice neboli rachitidy. U Nedostatek vápníku, resp. vitamínu D v dětství je podezřelý jako jeden z možných faktorů vyvolávající později roztroušenou sklerózu. U starších lidí a u lidí s nedostatkem pohybu či nedostatečným příjmem vápníku dochází k úbytku vápníku z kostní hmoty, což se projevuje jako tzv. osteoporóza (řídnutí kostí). Kosti jsou křehké, snadno se lámou a zlomeniny se naopak obtížně a velmi zdlouhavě hojí.

Uvádí se, že denní dávka vápníku by měla činit 800 – 1000 mg denně, u kojících žen ještě asi o 500 mg více. Hlavní zdroj vápníku v lidské potravě představuje mléko a mléčné výrobky. Kromě toho je vápník ve zvýšené míře přítomen ve většině listové zeleniny, semenech (zejména máku), ořeších, ovesných vločkách a řadě minerálních vod. Ovšem v zelenině je vápník (i některé jiné prvky) často vázán jako nerozpustný fytát či šťavelan. Také vláknina omezuje jeho využití. Je třeba si uvědomit, že lidská strava má být celkově vyvážená a spolu s přísunem důležitého množství vápníku musí obsahovat i dostatek ostatních minerálních složek (např. hořčíku či fosforu).