Železo
pistácie, rozinky, špenát, červená řepa, kešu, meruňky, brokolice, třešně, borůvky, mangold, cizrna, grep, celer, chřest, lískové oříšky, datle, sója, borůvky, kokos, mandle, fazole, zelí, brambory, rýže, kukuřice, avokádo, hrušky, olivy, artyčok, jahody, slunečnicová semínka, čočka, pórek, hlávkový salát, para ořechy, pinie, ječmen, pšenice, žito, oves, žampiony, arašídy, hrách
Vápník
sezamové semínko, mandle, mořské řasy, pohanka,brokolice, fíky, olivy, zelí, lískové oříšky, sója, mangold, fazole, celer, pistácie, artyčok, cizrna, špenát, hlávkový salát, oves
Hořčík
kešu, mandle, vlašské ořechy, para ořechy, pinie, lískové ořechy, banány, pistácie, třešně, slunečnicové semínka, špenát, oves, žito, červená řepa, fíky, datle, cuketa, ječmen, artyčok, brambory, rýže, kukuřice, sója, pórek, arašídy, fazole, kokos, arašídy
Zinek
dýňová semínka, kešu, para ořechy, arašídy, rýže, lískové oříšky, pinie, žito, ječmen, vlašské ořechy, cizrna, slunečnicové semínka
Vitamín E
mandle, slunečnicové semínka, olivy, para ořechy, lískové oříšky, brokolice, chřest, vlašské ořechy, broskev, hroznové víno, avokádo, hruška, fíky, meruňky, borůvky, rajčata, arašídy
Vitamíny B
kvasnice, oves, para ořechy, pinie, borůvky, žampiony, pšenice, ananas, rýže, kukuřice, chřest, avokádo, pistácie, datle, květák, ječmen, banány, brokolice, vlašské ořechy, hrách, hroznové víno, cizrna, slunečnicové semínka
Vitamín A
mrkev, meruňky, špenát, hlávkový salát, dýně, paprika, mangold, mandarinky, mango, brokolice,chřest
Vitamín C
šípky, jahody, borůvky, brusinky, rakytník, rajčata, mangold, okurka, mango, kiwi, mandarinka, pomeranč, brokolice, hrách, hroznové víno, dýně, ananas, zelí, paprika, brambory, jablko, slívy, hruška, červená řepa, cibule, květák, cuketa, třešně, pórek, ředkvička
sobota 20. prosince 2008
pondělí 15. prosince 2008
Které minerály a stopové prvky člověk potřebuje?
Sodík a chlór - jsou důležité prvky, které do organismu příjímáme zejména v kuchyňské soli (chlorid sodný). Sodík a chlór jsou dále v mase, v rybách, v mléku, v sýrech a vejcích, špenátě ,bramborách atd. Sodík na sebe váže vodu, proto se po přesolených jídlech projevuje žízeň.
Draslík - je potřebný k činnosti svalů a nervů. Jeho zdrojem jsou především potraviny rostliného původu, zejména brambory, luštěniny, karotka, meruňky apod.
Fosfor - se v lidském těle vyskytuje ve sloučení s vápníkem. jeho nedostatek může způsobit růstové poruchy (především kostí a zubů), může vyvolat i poruchy činnosti svalů a nervů a při přeměně cukrů. Fosfor se vyskytuje v kravském mléku, ve žloudcích, v mořských rybách, v mase, v obilninách a bramborách.
Železo - je součástí červeného krevního barviva, hemoglobinu. Nejvíce ho potřebují lidé těžce fyzicky pracující, těhotné a kojící ženy a mladiství. Železo získáváme především z potravin živočišného původu jako jsou vnitřnosti, maso a vaječné žloudky, ale i z některých potravin rosliného původu , např. z luštěnin, máku, zelí, špenátu, květáku.
Jód - se vyskytuje ve všech tkáních lidsého těla. Nejvíce je ho ve štítné žláze, pro jejíž činnost je nezbytný. Jeho nedostatek způsobuje zvětšení štítné žlázy a poruchy jiných orgánů. Jod získáváme z pitné vody a z potravin , jako jsou např. mořské ryby, rybí tuk, vepřové vnitřnosti, špenát, citrony atd. Většinu potřebné dávky jodu dostáváme do organismu v kuchyňské soli, do níž se přidává uměle.
Fluór - je stavební látkou kostí, zejména zubní skloviny. Získáváme ho především z pitné vody, ale i z vajec a obilnin. Dostatečná dávka fluóru snižuje kazivost zubů.
Hořčík - je důležitý pro nervovou činnost a látkovou výměnu. Poměrně mnoho hořčíku je v rybách, v minerálních vodách a rozinkách.
Měď - je potřebná k tvorbě krve. Jejím zdrojem jsou hlavně živočišné potraviny.
Mangan - je potřebný ke správné činnosti pohlavních žláz a hypofýzy. Kromě toho je nezbytný i k látkové výměně. Obsahují ho hlavně rostlinné potraviny.
Síra - je součástí některých bílkovin. Nejvíce jí obsahují luštěniny, vejce a zelenina.
Kromě uvedených nerostných látek potřebuje člověk nepatrnné množství dalších prvků, především hliník, brom, zinek, kobalt, bor, stříbro, cín, atd. jejich denní potřebu doplňujeme smíšenou běžnou stravou.
Draslík - je potřebný k činnosti svalů a nervů. Jeho zdrojem jsou především potraviny rostliného původu, zejména brambory, luštěniny, karotka, meruňky apod.
Fosfor - se v lidském těle vyskytuje ve sloučení s vápníkem. jeho nedostatek může způsobit růstové poruchy (především kostí a zubů), může vyvolat i poruchy činnosti svalů a nervů a při přeměně cukrů. Fosfor se vyskytuje v kravském mléku, ve žloudcích, v mořských rybách, v mase, v obilninách a bramborách.
Železo - je součástí červeného krevního barviva, hemoglobinu. Nejvíce ho potřebují lidé těžce fyzicky pracující, těhotné a kojící ženy a mladiství. Železo získáváme především z potravin živočišného původu jako jsou vnitřnosti, maso a vaječné žloudky, ale i z některých potravin rosliného původu , např. z luštěnin, máku, zelí, špenátu, květáku.
Jód - se vyskytuje ve všech tkáních lidsého těla. Nejvíce je ho ve štítné žláze, pro jejíž činnost je nezbytný. Jeho nedostatek způsobuje zvětšení štítné žlázy a poruchy jiných orgánů. Jod získáváme z pitné vody a z potravin , jako jsou např. mořské ryby, rybí tuk, vepřové vnitřnosti, špenát, citrony atd. Většinu potřebné dávky jodu dostáváme do organismu v kuchyňské soli, do níž se přidává uměle.
Fluór - je stavební látkou kostí, zejména zubní skloviny. Získáváme ho především z pitné vody, ale i z vajec a obilnin. Dostatečná dávka fluóru snižuje kazivost zubů.
Hořčík - je důležitý pro nervovou činnost a látkovou výměnu. Poměrně mnoho hořčíku je v rybách, v minerálních vodách a rozinkách.
Měď - je potřebná k tvorbě krve. Jejím zdrojem jsou hlavně živočišné potraviny.
Mangan - je potřebný ke správné činnosti pohlavních žláz a hypofýzy. Kromě toho je nezbytný i k látkové výměně. Obsahují ho hlavně rostlinné potraviny.
Síra - je součástí některých bílkovin. Nejvíce jí obsahují luštěniny, vejce a zelenina.
Kromě uvedených nerostných látek potřebuje člověk nepatrnné množství dalších prvků, především hliník, brom, zinek, kobalt, bor, stříbro, cín, atd. jejich denní potřebu doplňujeme smíšenou běžnou stravou.
středa 10. prosince 2008
Železo (Fe)
Důležitá látka pro tvorbu červených krvinek, enzymů. Podporuje růst tkání, brání únavě, zvyšuje odolnost vůči nemocem
Železo je prvek, jehož máme v těle poměrně malé množství. Proto je třeba zvyšovat jeho množství pomocí doplňkové výživy. Je obsaženo především v krevním barvivu hemoglobinu, jež v těle přenáší kyslík. Zásoby železa jsou uloženy v játrech, ve slezině, v kostní dřeni. Železo získáváme hlavně z masa, sleziny, jater, luštěnin, kapusty, tmavého chleba.
Železo podporuje růst tkání, zvyšuje odolnost vůči nemocem, brání únavě. Je preventivním prostředkem při chudokrevnosti, pokožce dodává přirozený a zdravý vzhled.
Nedostatek železa má za následek lomivost vlasů a nehtů, dále pak únavu a závratě.
Nedostatkem železa trpí častěji ženy než muži a ohroženy jsou hlavně ženy těhotné. Více železa potřebují i osoby, které pijí mnoho kávy a čaje. Železo se nejlépe vstřebává v chelátové podobě. Tvorba chelátů je proces, při němž se minerální látky stávají snadno stravitelnými a dobře využitelnými organismem. Moderní přípravky se železem obsahují vedle chelátového železa i vitamín C a bioflavonoidy, které pomáhají vstřebávání chelátu železa a zlepšují jeho využití.
Železo je prvek, jehož máme v těle poměrně malé množství. Proto je třeba zvyšovat jeho množství pomocí doplňkové výživy. Je obsaženo především v krevním barvivu hemoglobinu, jež v těle přenáší kyslík. Zásoby železa jsou uloženy v játrech, ve slezině, v kostní dřeni. Železo získáváme hlavně z masa, sleziny, jater, luštěnin, kapusty, tmavého chleba.
Železo podporuje růst tkání, zvyšuje odolnost vůči nemocem, brání únavě. Je preventivním prostředkem při chudokrevnosti, pokožce dodává přirozený a zdravý vzhled.
Nedostatek železa má za následek lomivost vlasů a nehtů, dále pak únavu a závratě.
Nedostatkem železa trpí častěji ženy než muži a ohroženy jsou hlavně ženy těhotné. Více železa potřebují i osoby, které pijí mnoho kávy a čaje. Železo se nejlépe vstřebává v chelátové podobě. Tvorba chelátů je proces, při němž se minerální látky stávají snadno stravitelnými a dobře využitelnými organismem. Moderní přípravky se železem obsahují vedle chelátového železa i vitamín C a bioflavonoidy, které pomáhají vstřebávání chelátu železa a zlepšují jeho využití.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)