Obsah vitamínů a minerálů v potravinách

Železo
pistácie, rozinky, špenát, červená řepa, kešu, meruňky, brokolice, třešně, borůvky, mangold, cizrna, grep, celer, chřest, lískové oříšky, datle, sója, borůvky, kokos, mandle, fazole, zelí, brambory, rýže, kukuřice, avokádo, hrušky, olivy, artyčok, jahody, slunečnicová semínka, čočka, pórek, hlávkový salát, para ořechy, pinie, ječmen, pšenice, žito, oves, žampiony, arašídy, hrách

Vápník
sezamové semínko, mandle, mořské řasy, pohanka,brokolice, fíky, olivy, zelí, lískové oříšky, sója, mangold, fazole, celer, pistácie, artyčok, cizrna, špenát, hlávkový salát, oves

Hořčík
kešu, mandle, vlašské ořechy, para ořechy, pinie, lískové ořechy, banány, pistácie, třešně, slunečnicové semínka, špenát, oves, žito, červená řepa, fíky, datle, cuketa, ječmen, artyčok, brambory, rýže, kukuřice, sója, pórek, arašídy, fazole, kokos, arašídy

Zinek
dýňová semínka, kešu, para ořechy, arašídy, rýže, lískové oříšky, pinie, žito, ječmen, vlašské ořechy, cizrna, slunečnicové semínka

Vitamín E
mandle, slunečnicové semínka, olivy, para ořechy, lískové oříšky, brokolice, chřest, vlašské ořechy, broskev, hroznové víno, avokádo, hruška, fíky, meruňky, borůvky, rajčata, arašídy

Vitamíny B
kvasnice, oves, para ořechy, pinie, borůvky, žampiony, pšenice, ananas, rýže, kukuřice, chřest, avokádo, pistácie, datle, květák, ječmen, banány, brokolice, vlašské ořechy, hrách, hroznové víno, cizrna, slunečnicové semínka

Vitamín A
mrkev, meruňky, špenát, hlávkový salát, dýně, paprika, mangold, mandarinky, mango, brokolice,chřest


Vitamín C
šípky, jahody, borůvky, brusinky, rakytník, rajčata, mangold, okurka, mango, kiwi, mandarinka, pomeranč, brokolice, hrách, hroznové víno, dýně, ananas, zelí, paprika, brambory, jablko, slívy, hruška, červená řepa, cibule, květák, cuketa, třešně, pórek, ředkvička

Které minerály a stopové prvky člověk potřebuje?

Sodík a chlór - jsou důležité prvky, které do organismu příjímáme zejména v kuchyňské soli (chlorid sodný). Sodík a chlór jsou dále v mase, v rybách, v mléku, v sýrech a vejcích, špenátě ,bramborách atd. Sodík na sebe váže vodu, proto se po přesolených jídlech projevuje žízeň.

Draslík - je potřebný k činnosti svalů a nervů. Jeho zdrojem jsou především potraviny rostliného původu, zejména brambory, luštěniny, karotka, meruňky apod.

Fosfor - se v lidském těle vyskytuje ve sloučení s vápníkem. jeho nedostatek může způsobit růstové poruchy (především kostí a zubů), může vyvolat i poruchy činnosti svalů a nervů a při přeměně cukrů. Fosfor se vyskytuje v kravském mléku, ve žloudcích, v mořských rybách, v mase, v obilninách a bramborách.

Železo - je součástí červeného krevního barviva, hemoglobinu. Nejvíce ho potřebují lidé těžce fyzicky pracující, těhotné a kojící ženy a mladiství. Železo získáváme především z potravin živočišného původu jako jsou vnitřnosti, maso a vaječné žloudky, ale i z některých potravin rosliného původu , např. z luštěnin, máku, zelí, špenátu, květáku.

Jód - se vyskytuje ve všech tkáních lidsého těla. Nejvíce je ho ve štítné žláze, pro jejíž činnost je nezbytný. Jeho nedostatek způsobuje zvětšení štítné žlázy a poruchy jiných orgánů. Jod získáváme z pitné vody a z potravin , jako jsou např. mořské ryby, rybí tuk, vepřové vnitřnosti, špenát, citrony atd. Většinu potřebné dávky jodu dostáváme do organismu v kuchyňské soli, do níž se přidává uměle.

Fluór - je stavební látkou kostí, zejména zubní skloviny. Získáváme ho především z pitné vody, ale i z vajec a obilnin. Dostatečná dávka fluóru snižuje kazivost zubů.

Hořčík - je důležitý pro nervovou činnost a látkovou výměnu. Poměrně mnoho hořčíku je v rybách, v minerálních vodách a rozinkách.

Měď - je potřebná k tvorbě krve. Jejím zdrojem jsou hlavně živočišné potraviny.

Mangan - je potřebný ke správné činnosti pohlavních žláz a hypofýzy. Kromě toho je nezbytný i k látkové výměně. Obsahují ho hlavně rostlinné potraviny.

Síra - je součástí některých bílkovin. Nejvíce jí obsahují luštěniny, vejce a zelenina.

Kromě uvedených nerostných látek potřebuje člověk nepatrnné množství dalších prvků, především hliník, brom, zinek, kobalt, bor, stříbro, cín, atd. jejich denní potřebu doplňujeme smíšenou běžnou stravou.

Hořčík (Mg)

Hořčík je jedním z hlavních stavebních prvků organismu. Podílí se na aktivitě enzymů, reguluje propustnost buněčných membrán a příznivě působí na činnost srdce. Je nezastupitelný pro většinu biochemických reakcí a z hlediska kondice a zdraví je jedním z nejdůležitějších. Jeho deficit negativně ovlivňuje průběh téměř všech nemocí. Podílí se na aktivitě mnoha enzymů. Reguluje propustnost buněčných membrán. Příznivě působí na činnost srdce, upravuje krevní tlak, pozitivně ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi. Při pravidelném příjmu hořčíku podstatně klesá riziko výskytu infarktu.

Hořčík uvolňuje tkáně, snižuje nervosvalovou dráždivost, pomáhá při bolestivém svalovém napětí, má výrazný protikřečový efekt.

Účastní se produkce a přeměny energie v buňkách, podporuje účinek inzulinu. Zabraňuje demineralizaci kostí, pomáhá udržovat zdravou zubní sklovinu odolnou vůči kazům. Chrání před nadbytečným usazováním vápníku v organismu, zejména ve formě ledvinových a žlučových kamenů.

Reguluje funkci štítné žlázy, u mužů významně přispívá ke správné činnosti prostaty. Napomáhá k udržení acidobazické rovnováhy v organismu, podporuje trávení.

Jeho účinek se projevuje také zlepšením paměti a zrychlením myšlení. Podávání hořčíku je prospěšné při zvýšeném stresu, diabetu. Má význam pro konzumenty nadměrného množství sacharidů, výrobků z bílé mouky, masa a živočišných tuků.