Vápník (Ca)

V lidské potravě představuje vápník velmi podstatnou složku. Je nezbytný pro zdravý vývin a růst kostí a zubů, je důležité, aby se pravidelně vyskytoval především v jídelníčku dětí a mládeže. Důležitý přitom není pouze dostatek samotného vápníku, ale i vitaminu D, který pomáhá při ukládání vápníku do kostní hmoty. Distribuci a využití vápníku řídí některé hormony štítné žlázy a příštitných tělísek. Pro využití vápníků je důležitý i prvek hořčík. Nedostatek některého z těchto faktorů je příčinou onemocnění křivice neboli rachitidy. U Nedostatek vápníku, resp. vitamínu D v dětství je podezřelý jako jeden z možných faktorů vyvolávající později roztroušenou sklerózu. U starších lidí a u lidí s nedostatkem pohybu či nedostatečným příjmem vápníku dochází k úbytku vápníku z kostní hmoty, což se projevuje jako tzv. osteoporóza (řídnutí kostí). Kosti jsou křehké, snadno se lámou a zlomeniny se naopak obtížně a velmi zdlouhavě hojí.

Uvádí se, že denní dávka vápníku by měla činit 800 – 1000 mg denně, u kojících žen ještě asi o 500 mg více. Hlavní zdroj vápníku v lidské potravě představuje mléko a mléčné výrobky. Kromě toho je vápník ve zvýšené míře přítomen ve většině listové zeleniny, semenech (zejména máku), ořeších, ovesných vločkách a řadě minerálních vod. Ovšem v zelenině je vápník (i některé jiné prvky) často vázán jako nerozpustný fytát či šťavelan. Také vláknina omezuje jeho využití. Je třeba si uvědomit, že lidská strava má být celkově vyvážená a spolu s přísunem důležitého množství vápníku musí obsahovat i dostatek ostatních minerálních složek (např. hořčíku či fosforu).

Hořčík (Mg)

Hořčík je jedním z hlavních stavebních prvků organismu. Podílí se na aktivitě enzymů, reguluje propustnost buněčných membrán a příznivě působí na činnost srdce. Je nezastupitelný pro většinu biochemických reakcí a z hlediska kondice a zdraví je jedním z nejdůležitějších. Jeho deficit negativně ovlivňuje průběh téměř všech nemocí. Podílí se na aktivitě mnoha enzymů. Reguluje propustnost buněčných membrán. Příznivě působí na činnost srdce, upravuje krevní tlak, pozitivně ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi. Při pravidelném příjmu hořčíku podstatně klesá riziko výskytu infarktu.

Hořčík uvolňuje tkáně, snižuje nervosvalovou dráždivost, pomáhá při bolestivém svalovém napětí, má výrazný protikřečový efekt.

Účastní se produkce a přeměny energie v buňkách, podporuje účinek inzulinu. Zabraňuje demineralizaci kostí, pomáhá udržovat zdravou zubní sklovinu odolnou vůči kazům. Chrání před nadbytečným usazováním vápníku v organismu, zejména ve formě ledvinových a žlučových kamenů.

Reguluje funkci štítné žlázy, u mužů významně přispívá ke správné činnosti prostaty. Napomáhá k udržení acidobazické rovnováhy v organismu, podporuje trávení.

Jeho účinek se projevuje také zlepšením paměti a zrychlením myšlení. Podávání hořčíku je prospěšné při zvýšeném stresu, diabetu. Má význam pro konzumenty nadměrného množství sacharidů, výrobků z bílé mouky, masa a živočišných tuků.

Zinek (Zn)

Zinek je nepostradatelným stopovým prvkem, který se nachází v každé buňce, má silné antioxidační účinky a je nezbytný pro správnou funkci prostaty a reprodukčních orgánů. Pomáhá udržovat zdravé vlasy, kůži a nehty. Jeho přítomnost v lidském organismu je nezbytná pro zajištění normální funkce metabolických drah.

Lidské tělo obsahuje asi 2–2,5 g zinku, z toho se asi 55 % nachází ve svalech a 30 % v kostech, zbytek pak v ostatních tkáních. Organismus si zinek nevytváří ani neukládá, proto je jeho neustálý přísun z vnějších zdrojů žádoucí.

Zinek je významnou součástí enzymových systémů, které pomáhají při látkové výměně sacharidů, tuků a proteinů. Je důležitý pro hormony jako je inzulin, který reguluje hladinu krevního cukru, růstový hormon a mužský pohlavní hormon testosteron. Může pomáhat při léčbě neplodnosti, je potřebný pro funkci prostaty a pro růst pohlavních orgánů.

Významně podporuje přirozenou obranyschopnost organismu. Stimuluje hojení ran a kůže. Je prospěšný při léčbě akné, popálenin, ekzémů a pomáhá udržovat zdravé vlasy, kůži a nehty. Zinek může pomoci při léčení degenerativních účinků stárnutí, zpomaluje proces zhoršování zraku.

Potřeba zinku se zvyšuje u těhotných a kojících žen, při nevyvážené stravě, u vegetariánů, ve stáří, při hubnutí, při zvýšené spotřebě alkoholu, u rychle rostoucích dětí, při dlouhodobé fyzické zátěži, u pacientů s rozsáhlými popáleninami, při chronickém průjmu, při onemocnění jater a ledvin, u nemocí postihujících příjem živin a při léčení diuretiky a tetracyklinem.